Parlamentní volby v roce 2013 a rétorika spojená s národní identitou

Zvolte okres
Kategorie 0  
Kategorie 1  
Kategorie 2  
Kategorie 3  

Znázorněné geografické rozložení zisku stran ukazuje podporu stran podporující ve svých volebních programech společenskou otevřenost a naopak podporu národních tendencí/nacionalismu. Při znázornění vnímání národní identity u politických stran se zaměřujeme zejména na následující zmínky ve volebních programech jednotlivých stran.

  • EU – Je EU vnímána jako příležitost nebo hrozba? Podporují strany nadnárodní integraci nebo návrat k „unii států“?
  • menšiny – Prosazují strany inkluzivní politiku vůči menšinám, podporují zachování kultury menšin či požadují jejich asimilaci nebo je dokonce vnímají jako hrozbu?
  • kultura – Má kultura sloužit jako prvek utváření národního povědomí? V jakém vztahu má být církev vůči státu?
  • svět – Jak strany chápou vnější prostředí? Představuje pro ně prostor pro posílení vlastního vlivu státu nebo ohrožení existence?

Tyto kategorie jsou naplněny celkem 50 kódy, na základě kterých jsou volební programy analyzovány. Kódy vznikly na základě užití zakotvené teorie jakožto jedné z výzkumných metod sociálně vědního výzkumu. Tato metoda se soustřeďuje na kontextuální analýzu textu a objevení ukrytých souvislostí. Kódy jsou tak uzpůsobeny pro kontext střední Evropy. Blíže k přístupu k národní identitě zde

Proč volební programy?

Volební programy jsou vnímány jako prostředek, jehož pomocí se politické strany snaží zaujmout voliče. Právě do volebního programu vkládají strany svoji představu o hierarchii hodnot a priorit ve společnosti, a zároveň zohlednit témata, která mají největší šanci zaujmout potenciální voliče. Právě téma národní identity bývá často rozprostřeno na různých místech volebního programu. Zvolená metoda zkoumání je tedy vhodným prostředkem k analýze sdělení politických stran, předávaných skrze volební program.

Co ukazatele znázorňují?

 

Hlavním ukazatelem rozdělení otevřenost/nacionalismus je součet volebního zisku stran spadajících do jednotlivých kategorií v jednotlivých obcích. Každý volební program v rámci analýzy byl kódován dle výše zmíněného klíče. Dále byly tyto kódy rozděleny do tří skupin: (1) kódy podporující otevřenost, (2) kódy stavící se neutrálně k podpoře jednoho nebo druhého směru a (3) kódy podporující budování národní identity. Podle počtu kódů spadající do jedné z kategorií byl utvořen klastr „otevřenost 1“ atd. Maximálně se tak jedná o 3 kódy na straně otevřenosti/tendence k nacionalismu. Tyto kódy značí počet různých kódů popisující otevřenost/tendenci k nacionalismu. Neznačí tedy jejich kvantitu v programech, nýbrž intenzitu vyjádření otevřenosti nebo nacionalismu.

Na mapě si tak lze zvolit znázornění jedné z kategorií a následně se dle zabarvení mapy ukáže míra jejího zastoupení v jednotlivých obcích a okresech. Světlá barva tedy značí nejmenší zastoupení zvolené kategorie a tmavá naopak největší. Takto se lze podívat na každou obec zvlášť.

Mapa neukazuje pouze znázornění v dimenzi míry nacionalismu a otevřenosti. Lze také porovnat kategorie otevřenost versus nacionalismus, stejně jako postupné proměňování v rámci obou hlavních kategorií. Znázornění tak lze vnímat velmi plasticky a nikoli pouze jako procentuální znázornění otevřenosti/nacionalismu.

Konkrétně tak lze sledovat, jak se liší okresy a obce v pohraničí s těmi ve vnitrozemí, rozdíl mezi jednotlivými městskými aglomeracemi a také rozdíl mezi městy nad 100 000 obyvatel a malými obcemi. Je zajímavé sledovat zastoupení velké míry otevřenosti a naopak nacionalismu např. v Praze, kde jsou obě kategorie výrazně zastoupeny. Toto znázornění pomáhá utvořit komplexní obrázek o tom, zda jsou skutečně městští voliči výrazně více liberální ve smyslu otevřenosti a národní identity, nebo naopak vykazují pozitivní vztah spíše k opačnému pólu – nacionalismu.

Zajímavé jsou konkrétní příklady:

- Nejvíce otevřený okres z hlediska národní identity není Praha nebo nějaké velké město, ale okres Blansko a Žďár nad Sázavou. Jedná se o souběh volebních výsledků KDU-ČSL, TOP 09 a ČSSD. Otevřenost dosahující pouze kategorie 1 již znatelněji vykazuje koncentraci v okresech Ústeckého a Karlovarského kraje a okresů Jeseník a Bruntál. Naopak nejvíce nacionalisticky zaměřené strany spadající do kategorie 2 a 3 se rekrutují v prvním případě ze stejných okresů jako v otevřenosti 1, což odpovídá vyššímu zisku KSČM. V případě nejvyšší míry nacionalismu se jedná o solidní volební zisk ODS, který se koncentruje do Prahy, částí Středočeského kraje a Plzeňského kraje.

V případě Prahy a částečně se jedná o zajímavý paradox bořící mýtus liberálních výsep. V obou případech se lze zaznamenat výrazné rozdíly v zisku stran podporující otevřenost a naopak nacionalismus. Jak již bylo zmíněno, tento fakt je zajímavý ve srovnání se spíše venkovskými okresy a průmyslovými aglomeracemi (např. Ostravsko), kde nedochází k výrazným tenzím. Jak bylo zmíněno výše, jedná se o znázornění vnímání problematiky národní identity politickými stranami a nikoli projevu voličů/obyvatel. Zejména v současné době lze tento přehled použít jako materiál sloužící k lepšímu pochopení reakce české veřejnosti např. na migrační krizi a velmi emotivní reakci české veřejnosti.

strana otevřenost nacionalismus
ANO Lidská práva jako hodnota
Orientace na Západ
Ekonomická hrozba ze zahraničí
ČSSD Lidská práva jako hodnota
Orientace na Západ
Podpora další evropské integrace
 
KDU-ČSL Dialog s menšinami
Orientace na Západ
Omezení imigrace

 

KSČM Pluralismus Kritika pro-západní orientace
Omezení imigrace
ODS Pluralismus
Orientace na západ
Omezení imigrace
Ekonomická hrozba ze zahraničí
Evropa národů
TOP 09 Lidská práva jako hodnota
Orientace na Západ
Podpora další evropské integrace
 
Úsvit   Ekonomická hrozba ze zahraničí
Evropa národů